Snažila jsem se
na hřebíku v předsíni visí tisíce proč. Nevím.
Snažím se na ně došáhnout a strčit je do správné klíčové dírky. Nechci.
Je tam tma, ale vzadu prosvítá paprsek. Nemám.
Chtěla bych se ho dotknout a skrčit se pod něj. Netoužím.
V bezpečí kreslit na zeď sprosté obrázky. Nejsem.

empathy.
V záchodové míse spolu se vším, co mnou proplouvalo poslední dny. Na stole jen rozlitá káva, Gilbert Yellow a jehla.

1 komentář:

amory řekl(a)...

Jak já ze srdce rád čtu...
a můžu si "jen" v tichosti přemýšlet, ani nejsem hoden komentáře.

Mr. M. :) óóó jaká to pocta, děkuji V.