potřebujeme.

Uz od pěti hodin se pohybuji v pravidelných časových intervalech od pohovky ke dveřím. Mám pocit, že jsem něco zapomněla, vynechala, odsunula. Nedokážu se soustředit. Satén mě hřeje na prsou a chladí nohy. Myšlenky namísto zkoumání své vlastní idiocie, sklouzávají hlouběj a hlouběj do nitra. Svití si olejovou lampou. Nevidím ji, ale cítím ji. Pulzuje mi pravidelně v břichu. Chtíč a rozpor s vlastní myslí. Touha po té chuti.

Čeho všeho jsme schopni v souboji identity a sexuality. Opice spí nejdéle ze všech živočichů a děti ve svých snech personifikují věci. A barevné sny v dospělosti mívají pouze blázni.

Bublám. Chci vsřebávat. Poznání. Utíkat před realitou a naopak si zakazuji...