Sebelítost

Význam dneška se ztrácí ve tmě, ale pocit zůstává. Byla bych úžasná nicotná postava v nějakém naturalistickém díle. Exemplář se zaprášenými poličkami, na kterých leží složky s patologickými jevy. Možná blázen.
V uších mi zvoní pravda. Jsem malá rozmazlená tátova holka, která čeká od světa něco velkého a sama mu nemá co nabídnout. Mám jen svůj malý svět, křivý nohy a velký prázdný oči.
Bláhová. Všechny ty písmenka, jak tu poskakují mi připadají zbytečné. Skutečnost je jiná. Nedokážu vysvětlit, co cítím tak, jak to dokážu napsat. Lžu. Sobě, vám, jsem lhář a topím se v limonádě neschopna uchytit se toho krásně barevného brčka.
Utíkám zbaběle z boje. Vzdávám se a škodím sama sobě. Nečekám slitování, vyvrácení ani odpuštění. Snad jen požehnání.
Sunshine i want you be my mother, sunshine come and help me see, my heart is darker than these oceans, my heart is frozen underneath.