Pootevřeným oknem sem doplouvá milá jednoduchá melodie flétny. Připadám si jak ve středověku. Jen tak obyčejně, vášnivě recitovat milostnou báseň a nakonec hodit oné vyvolené lilii z marcipánu. Táhlá pisklavá melodie a přece se mi líbí. A ať je to divné, pokaždé tu sedím v tuhle dobu a poslouchám jedenáctiletou holčičku a vidím jak před balkonem tancuje a pochoduje do rytmu. pravá, levá, pravá. Nous marchons, nous marchons avec toi!
A stejně existují, jsou za našimi zrcadli. Vždy připraveni ukousnout Vám i Vám nos. Jeden pohled na svou dokonalost může znamenat už nikdy se nevidět tak, jako do teď. Různá barva a konstrukce těla. Tihle se nedají pojmenovat.
Pojedu do Zoo. Zkoumat a pozorovat od zvířat přebrané vzorce chování lidí TAK civilizovaných.
Žádné komentáře:
Okomentovat