...A v tom snu sedím na kopci a dívám se do údolí, kde každý dům i kostel je postaven z lega. Stromy jsou z cukrové vaty a voda z celofánu. Třpytí se a já se do ní dívám a hledám sama sebe. Plují tam papírové skládací loďky. V nich námořníci mávají do prázdna. Mají žlutá trička s nápisem "No hero dies". V okolí vody jsou zaseklé postavy ptáků na klíček. Natočit a poslouchat je zpívat a potom znovu a znovu. Stejná melodie. Pohádkový stereotyp...

I ona jednou zaklepe na dveře s životním plánem v podpaží. Jen jí dát čas, peníze a trpělivost.


Chci se dělit! Chci...