Zvučí mi tu Thom Yorke. Nad stolem mám položené brýle skly k sobě. Dvě velké oči a pohled na sebe očima ryby. Ty Huso!
Vážně věřím, že jsou tu Sklepní dvířka a já je najdu. Něco jako první žena na měsíci. Budu první žena v jiné dimenzi.
Vidím svět podobně jako Frída. Když je mi mizerně maluju svět barvama pravdy, lehký jako křídla motýlů a hořký. Mandlový. Pro někoho bez chuti, pro mě exoticky kořeněný, vyčerpávající jako letní noci. Uhlazené muchlání papíru seskládáno v malé origami. Všechno má svůj pořádek. ...
...Zbytek je na čtenáři.
Žádné komentáře:
Okomentovat