Tma a tma a my.
Uprostřed ničeho.
V oblaku mléčné dráhy.
Hvězdy kolem nás.
A já, já se jich snažím dotknout, cítit jejich teplo.
Ó, jak září, teplé musí být také.
Ty, (...) nevnímáš.
Nemůžes vidět to, co vidím já.
Nechceš.
Tak tu sedíš... oči nepřítomně těkají sem... a tam...
Kouř z cigarety, zápach alkoholu, kašel, dávivý.
Nenechám tě. Nesmím.
Výkřik.
Dvě postavy uprostřed ničeho.
1 komentář:
krásné..tak nevím, která z nás je víc smutnější, když čte blog té druhé :)
Okomentovat