Seděla na lavičce a dívala se na absolutně nezelené náměstí hemžící se lidmi všech velikosti, tvarů a vkusu. Vau. Tohle bych mohla dělat hodiny a nepohnout se. Ztratila jsem brýle. Nebrečím, nenadávám, ale potřebuju nutně nový. Mám skvrnu na sítnici a mrkání to nezastaví. Byla jsem u freez akce. Pusa spadlá, cukající koutek rtu. Vše se vrací do stejných kolejí. Otevřu si knížku s testy, uklidím v kuchyni, uvařím a půjdu si lehnout. V posteli budu hledat letní brigádu, protože jediný, co mám jistý je brigáda: PLAVČÍK. Něco mi našeptává, že mě to nebude ani bavit a že mám na něco trochu víc intelektuálnějšího.
Našla jsem krabici s korespondencí s myšlenkou, že ji roztřídím. Dalo mi to dvě hodiny než jsem si to všechno "uklidila" na hromádky. Stihla jsem se rozesmát nad tím nejůpřímějším "milostným" dopisem, který jsem dostala, když mi bylo 15 a odjížděli jsme do Ameriky. Rozbrečela se nad posledním dopisem, který stihla ta stará paní napsat. Pohledy s klasickým "všechno nejlepší, hodně zdraví... blah blah blah" šly na jednu hromádku. Ty originálnější na druhou. Jsem asi puntíčkářka, ale ty hromádky měly ještě podhromádky. Našla jsem nálepky s medvídkem pú a taky vylisovanou kytku, co to bylo nevím, tvar a vůně se vytratily s věkem (ano, neuměla řádně lisovat). Asi jsem dlouho nic nedostala, protože si nepamatuju, že bych takové poklady měla a přece.
Ráda se prohrabuju papíry, zkoumám rukopis a jsem neskutečně ráda, že jsem tohle všechno tenkrát nevyhodila.
takhle jsme milovali a každý měl svou pravdu a byli jsme děti s jiným pohledem na věc.
10 komentářů:
Tý jo, nemám slov... nic lepšího jsem v poslední době nečetl.
Uz sem si to precet, ale krome toho ze mas krasna prsa tak do ruky, z toho moc nevim. Tak jeste jednou:)
PS. Ten kluk co to psal, asi nevi ze si to sem dala ne?
Takze co sem vycet:
1. spat s tebou musi byt uzasny
2. milujes jen ty co sou uzasny jak ty
3. kdyz te budu po obede vodit domu a dam ti plysaka, das mi pusu, a kdyz nezavaham tak dalsi
4. si nicitelka vztahu
5. a ty prsa do ruky no:D
... a přitom je to slátanina žehosi, bez hlavy a paty...
zrušme crossed dreams, hm?
Světy (zejména ty snové) pana amoryho blane jsou pryč. Byly jen přestupní stanicí.. asi snad jako skoro všechno.
Takže není a nebude.
Když zrušíš přestup, tak bude vše snažší? Bude jen jeden vlak a ten bude mít jasnou cílovou stanici?
TU, která není přístupná ani mně ( ;-D )
Jejda, to je pěknej dopis nebo spíš zápisek z deníku?... ;o) musela jsem si na něj sice vzít lupu, ale je to vážně krásný!!! ;o) Asi bych se měla taky prohrábnout starejma dopisama...
je to dopis, kde se o já se mluví v třetí osobě a původně se ke mně neměl dostat. Ale přátelství se pak vyvíjelo jiným směrem a dotyčný považoval za důležité, aby mi ukázal, co jsem pro nej byla, kdyz nám bylo 13. Když jsem ho dostala, byl zalepený v obálce s měla jsem si ji rozlepit až v letadle. To přáníčko, o kterém je tam zmínka, jsem dostala taky. A to jsou ty momenty a detaily bezvýznamné, kterých si nejvíc vážím. A to bylo naposled, kdy jsme se viděli:-)
pěkné... tohle je cestování v čase... něco se děje, vypařují se endorfiny...
čistě teoreticky bych se mohl domnívat o jakého ondru jde, ale moc nevím. jen asi ke straým dopisům, mám doma jednu krabici ve které jsou všechny věci které pro mě mají, nebo měly nějakou citovou hodnotu, bohužel je nelze roztřídit, protože při každém pokusu se mě chopí hrozná nostalgie a prchám pryč. btw: nejvíce ji zaplnila tvá sestra:)
Okomentovat