Vzlétla jsem z hnízda, kde se za pár dnů, týdnů, možná měsíců usadí jiná vrána. Dobrovolně. Nač zůstávat, když jste jen dočastnost. Ne, upřímně nestojí. Poranila jsem si vnitřnosti svou vlastní povahou. Nasávám vzduch a z křídel odkapávají slané kapky. Odrážejí slunce. Všechno má svůj účel a tak párkrát mávnu silou dravce, vylétnu víš a budu se snažit zničit každou miniaturní ďábelskou myšlenku na ovoce mně zakázané.
Horský vzduch prozatím, pak vůně zelené a sab, praha, bretaigne, řím.
Žádné komentáře:
Okomentovat