A čím ty budeš?
Až vyrostu?
Ano, až pak.
Nevím. Až už nebudu baletkou s koketkami, tak...
Tak co?
Stanu se smutnou ženštinou, budu požírat úsměvy kolemjdoucích a...
Ty? Ty...Jakoby se mi chtělo věřit.
Budu sýrovo-bazalkovou omáčkou na špagetách. Nic nebude obyčejné a jednoduché. Každý den jiný, plnohodnotný. Chápeš?
Takhle si to představuješ?
Namlouvám. Takhle si to namlouvám. Bezmezná touha mít, co mám já. Ctít, co ctím a dotýkat se, čeho se dot... ba ne...dotýkat se mě.
Ztrácím se.
Všichni jsme ztraceni a utraceni životem. Pláčeme moře. A za chvíli? Utopíme se, zahubíme. Vím to! Neplačte, nedělejte slzy.
zcestná.

atd.


Připadám si krásná. Krásná, když nedýchám, nemluvím a nemyslím. Jednoduchost a nevinnost. Nemluvná neodolatelnost v krabičce od kondomů (těch nabuzující hořící vášeň s vroubky, merd!).



Sněžte, sněžte a já vás vymaluji. Jako barevné vločky poskakující ve stínu lamp. Chybí mi Petřín. Chybí mi válení se na festivalech. Chybí mi ten chlad a ignorace. Stala jsem se Mantou.